Maďarsko a Írán: Nečekaná diplomatická spolupráce a její dopady na Evropu
V posledních měsících se do centra pozornosti evropské diplomacie dostalo neobvyklé partnerství mezi Maďarskem a Íránem. Média po celé Evropě zaznamenala telefonický rozhovor, při kterém maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ujistil svého íránského protějška slovy: „Jsem vám vždy k službám.“ Co za tímto prohlášením stojí? Jaké jsou skutečné důvody maďarské podpory Íránu, jaké jsou reakce mezinárodního společenství a co může tato spolupráce znamenat pro budoucí vývoj v regionu?
Tento článek nabízí hlubší pohled na pozadí a význam tohoto nečekaného spojenectví, analyzuje konkrétní případy spolupráce a hodnotí možná rizika i přínosy pro Maďarsko, Evropu a Blízký východ.
Diplomatické pozadí: Proč Maďarsko podporuje Írán?
Maďarsko se v posledních letech vyznačuje aktivní samostatnou zahraniční politikou, kterou často směřuje i mimo hlavní proud Evropské unie. Premiér Viktor Orbán a jeho vláda se netají tím, že chtějí navazovat silné vztahy s rozmanitými partnery, včetně těch, které Západ tradičně vnímá s nedůvěrou. Právě Írán je jedním z takových států.
Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničí, v květnu 2024 telefonicky ujistil svého íránského kolegu Hosejna Amírabdolláhjána o ochotě Maďarska pomoci Íránu ve vybraných oblastech. Podle oficiálního prohlášení maďarského ministerstva se jednalo především o hospodářskou spolupráci, energetiku, zdravotnictví a výměnu know-how v oblasti vědy a techniky.
Za poslední dva roky vzrostl objem vzájemného obchodu mezi Maďarskem a Íránem o 43 %, což ukazuje na rostoucí ekonomický význam tohoto vztahu. Maďarsko navíc odmítlo některé evropské snahy o zpřísnění sankcí vůči Íránu a prosazuje „otevřenou diplomacii“ jako cestu k řešení konfliktů na Blízkém východě.
Konkrétní oblasti spolupráce: Obchod, energie a věda
Jedním z hlavních motivů maďarského zájmu o Írán je energetická bezpečnost a diverzifikace dodávek. Maďarsko je totiž z 85 % závislé na dovozu zemního plynu, přičemž většina přichází z Ruska. Po vypuknutí války na Ukrajině hledá Budapešť nové dodavatele, přičemž Írán s jeho obrovskými zásobami zemního plynu představuje atraktivní alternativu.
V roce 2023 podepsaly Maďarsko a Írán memorandum o porozumění v oblasti výzkumu a vývoje v jaderné energetice. Maďarská jaderná elektrárna Paks, která pokrývá více než polovinu domácí spotřeby elektřiny, má zájem o nové technologie, které by mohly pocházet právě z Íránu.
Významná je i spolupráce v oblasti zdravotnictví. V roce 2022 Maďarsko poskytlo Íránu zdravotnický materiál a know-how při zvládání pandemie covidu-19. Naopak Íránci nabídli expertizu v léčbě závažných autoimunitních onemocnění.
Níže je přehled hlavních oblastí spolupráce v tabulce:
| Oblast | Konkrétní projekty/spolupráce | Objem/rok (2023) |
|---|---|---|
| Energetika | Jednání o plynu, jaderná spolupráce | Obchodní výměna v hodnotě 120 milionů EUR |
| Zdravotnictví | Dodávky materiálu, výměna expertních týmů | 6 projektů, podpora pro 3 nemocnice |
| Věda a výzkum | Společné granty, výměnné pobyty | 15 stipendií, 4 výzkumné projekty |
| Obchod | Export/Import potravin, strojů, léčiv | Obrat 310 milionů EUR (+43 % meziročně) |
Reakce Evropské unie a dalších partnerů
Maďarská vstřícnost vůči Íránu budí v Bruselu a dalších evropských metropolích rozpaky. Evropská unie dlouhodobě uplatňuje vůči Íránu sankce kvůli jeho jadernému programu a porušování lidských práv. Maďarské kroky jsou proto vnímány jako narušení jednotné evropské politiky.
Podle průzkumu agentury Eurobarometer z února 2024 považuje 62 % Evropanů Írán za „nedůvěryhodného partnera“ a 47 % vyjadřuje obavy z jeho jaderného programu. Německo i Francie oficiálně vyzvaly Maďarsko, aby respektovalo společný postoj EU.
Na druhou stranu některé menší státy, například Srbsko či Bulharsko, se nechaly slyšet, že by rády následovaly maďarský příklad v oblasti energetické diverzifikace. Podobně i Čína a Rusko vítají maďarsko-íránskou spolupráci, protože oslabuje vliv Západu v regionu.
Z hlediska bezpečnosti je klíčové, že Maďarsko současně deklaruje podporu mírovému řešení konfliktů na Blízkém východě a odmítá vojenské zásahy. To však nezmírňuje obavy, že by příliš úzké vztahy s Teheránem mohly vést k politickému napětí v rámci NATO a EU.
Hospodářské dopady: Výhody i rizika pro Maďarsko
Ekonomická spolupráce Maďarska s Íránem přináší zemi konkrétní výhody, ale také potenciální rizika. Za posledních pět let vzrostl maďarský export do Íránu z 90 milionů EUR na 130 milionů EUR, zejména v oblasti farmacie, strojírenství a potravinářství.
Maďarské firmy získaly v Íránu několik lukrativních kontraktů, včetně dodávek vybavení pro nemocnice a výstavby čističek odpadních vod v Teheránu. Odhaduje se, že jen v roce 2023 navázalo s íránskými partnery spolupráci přes 80 maďarských společností.
Na druhou stranu Maďarsko riskuje ztrátu důvěry některých západních investorů a může se stát terčem sekundárních sankcí, pokud by EU či USA zpřísnily postihy vůči Íránu. Takové sankce by mohly podle analýzy Oxford Economics z června 2024 snížit maďarský HDP až o 1,2 % ročně.
Z hlediska energetiky je spolupráce s Íránem zatím spíše ve fázi příprav. Íránský plyn se do Evropy dostává složitě kvůli infrastrukturním omezením a politickým překážkám. Maďarsko však sází na to, že v příštích pěti letech dojde k otevření nových tras přes Turecko (tzv. Southern Gas Corridor).
Politické a bezpečnostní důsledky: Nová osa ve střední Evropě?
Maďarská politika vůči Íránu má i jasný vnitropolitický rozměr. Premiér Orbán rád staví Maďarsko do role „nezávislého hráče“, který se nebojí jít proti proudu. Tento přístup posiluje jeho postavení u části domácího elektorátu, který vnímá střední Evropu jako region, jenž by měl hájit své zájmy samostatně.
Na mezinárodní scéně však Maďarsko riskuje izolaci. Kritici upozorňují, že přílišná orientace na autoritářské režimy, jako je Írán, může oslabit postavení Budapešti v klíčových jednáních s EU, NATO i Spojenými státy. Například v květnu 2024 se Maďarsko ocitlo pod tlakem kvůli vetování některých evropských sankcí vůči Íránu, což vyvolalo v Bruselu debatu o možných změnách hlasovacích pravidel.
Z hlediska bezpečnostní politiky je důležité, že Maďarsko zatím spolupracuje s Íránem pouze na civilních projektech. Jakékoli rozšíření spolupráce na vojenskou oblast by však znamenalo zásadní změnu a mohlo by vést k přehodnocení vztahů s hlavními západními partnery.
Srovnání: Maďarsko vs. další evropské země v přístupu k Íránu
Maďarsko není jedinou evropskou zemí, která hledá cesty, jak s Íránem spolupracovat. V následující tabulce je přehled hlavních evropských zemí a jejich postojů k Íránu:
| Země | Diplomatická politika | Obchodní výměna (2023) | Postoj k sankcím |
|---|---|---|---|
| Maďarsko | Otevřená spolupráce, podpora dialogu | 310 milionů EUR | Rezervovaný, časté výjimky |
| Německo | Opatrný dialog, důraz na lidská práva | 1,4 miliardy EUR | Podpora sankcí |
| Francie | Diplomatický tlak, podpora jaderné dohody | 860 milionů EUR | Podpora sankcí |
| Itálie | Hospodářské zájmy, dialog | 1,1 miliardy EUR | Podpora sankcí |
| Polsko | Zdrženlivý postoj, omezený obchod | 140 milionů EUR | Podpora sankcí |
Z tabulky je patrné, že Maďarsko sice není největším obchodním partnerem Íránu v Evropě, ale je nejaktivnějším zastáncem otevřené spolupráce navzdory evropským sankcím.
Shrnutí: co dál s maďarsko-íránskou spoluprací?
Maďarská pomoc a otevřenost vůči Íránu je ukázkou pragmatického přístupu k mezinárodním vztahům, který ovšem naráží na limity jednotné evropské politiky. Ekonomické přínosy jsou zřejmé: rostoucí obchod, nové možnosti v energetice i vědě, posílení domácího průmyslu. Zároveň však Maďarsko riskuje politickou izolaci a potenciální ekonomické ztráty v případě zpřísnění sankcí.
Další vývoj bude záviset na několika klíčových faktorech: Jak se vyvine situace na Blízkém východě? Uvolní se sankce vůči Íránu, nebo naopak zpřísní? A dokáže Maďarsko najít rovnováhu mezi vlastními zájmy a loajalitou k evropským partnerům? Odpovědi na tyto otázky budou ovlivňovat nejen Budapešť, ale i vztahy v celé Evropě.
