Ministerstvo práce by mohlo brzy zveřejňovat, kolik uprchlíci platí na odvodech: Co to znamená pro Česko?
Přes 380 tisíc uprchlíků, zejména z Ukrajiny, požádalo od února 2022 o dočasnou ochranu v České republice. Vliv migrace na českou ekonomiku je často předmětem vášnivých debat – politici i veřejnost se ptají, zda uprchlíci přispívají do státní kasy, nebo představují pouze zátěž pro sociální systém. Nový návrh Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který by umožnil zveřejňovat souhrnné údaje o odvodech zaplacených uprchlíky, by mohl tuto debatu výrazně proměnit. Co konkrétně tento plán znamená, jaká jsou rizika i přínosy a proč je transparentní informování veřejnosti v této oblasti zásadní?
Proč vzniká tlak na zveřejnění údajů o odvodech uprchlíků
V posledních dvou letech narostly v české společnosti i politické sféře požadavky na větší transparentnost kolem ekonomického přínosu uprchlíků. Podle průzkumů agentury STEM z roku 2023 až 57 % Čechů věří, že uprchlíci představují vyšší zátěž pro veřejné finance, než kolik do nich přispívají. Častým argumentem bývá tvrzení, že většina uprchlíků nepracuje nebo pracuje načerno a neodvádí žádné daně ani sociální a zdravotní pojištění.
Na druhé straně však data Úřadu práce ČR ukazují, že v roce 2023 získalo zaměstnání přes 110 000 uprchlíků s dočasnou ochranou. Podle Ministerstva vnitra i MPSV je většina pracujících uprchlíků zaměstnána legálně a odvádí zákonné odvody stejně jako čeští občané. Přesto se konkrétní čísla dosud neuvádějí veřejně.
Zveřejnění informací o odvodech by mohlo poskytnout přesnější obrázek o reálném ekonomickém dopadu uprchlické vlny na státní rozpočet a snížit prostor pro dezinformace a spekulace.
Jak fungují odvody a daně u uprchlíků v ČR
Uprchlíci s dočasnou ochranou mají stejná práva i povinnosti v oblasti zaměstnání jako čeští občané. To znamená, že pokud pracují v běžném zaměstnaneckém poměru, jejich zaměstnavatel odvádí za ně:
- Daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % (do určité výše základu) - Sociální pojištění: 6,5 % z hrubé mzdy (zaměstnanec) + 24,8 % (zaměstnavatel) - Zdravotní pojištění: 4,5 % (zaměstnanec) + 9 % (zaměstnavatel)Na rozdíl od některých jiných států EU, kde platí přísnější omezení, v Česku mohou osoby s dočasnou ochranou pracovat bez zvláštního povolení, což zjednodušuje jejich vstup na trh práce.
Podle údajů MPSV dosáhla v roce 2023 průměrná mzda ukrajinských pracovníků v ČR 30 000 Kč měsíčně. Při této mzdě činí měsíční odvody a daně odváděné za jednoho pracovníka zhruba 13 000 Kč, z čehož většina připadá na sociální a zdravotní pojištění.
Přehled: Kolik odvádějí uprchlíci v porovnání s českými občany
Podívejme se na srovnání odváděných částek mezi průměrným českým zaměstnancem a uprchlíkem s dočasnou ochranou, pracujícím v zaměstnaneckém poměru:
| Typ pracovníka | Průměrná hrubá mzda (Kč) | Měsíční odvody a daně (Kč) | Odvody zaměstnanec (Kč) | Odvody zaměstnavatel (Kč) |
|---|---|---|---|---|
| Český občan | 43 941 | 19 000 | 8 800 | 10 200 |
| Uprchlík s dočasnou ochranou | 30 000 | 13 000 | 6 000 | 7 000 |
Z tabulky vyplývá, že výše odvodů je přirozeně nižší u uprchlíků zejména kvůli nižší průměrné mzdě, nikoli kvůli odlišným pravidlům. Sazby daní a pojištění jsou pro obě skupiny totožné.
Co by přinesla pravidelná veřejná data o odvodech uprchlíků
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení a zdravotními pojišťovnami nyní zvažuje, že bude pravidelně zveřejňovat agregovaná čísla o výši odvodů zaplacených uprchlíky s dočasnou ochranou. Takový krok by měl hned několik pozitivních dopadů:
1. Zpřesnění veřejné debaty — Transparentní data by umožnila přesněji hodnotit ekonomický přínos uprchlíků a vyvracet některé mýty či dezinformace. 2. Větší důvěru veřejnosti — Pokud budou čísla dostupná a pochopitelně prezentovaná, veřejnost získá lepší představu o tom, jak uprchlíci přispívají k financování sociálního systému. 3. Podklad pro politická rozhodnutí — Přesná data umožní lépe plánovat integrační a pracovní politiky, případně upravovat podmínky zaměstnávání. 4. Mezinárodní srovnání — Česko by se mohlo zařadit mezi několik málo států EU, kde jsou taková data dostupná, což by podpořilo i mezinárodní spolupráci a výměnu zkušeností.Podle odhadů Asociace pro integraci a migraci dosáhly odvody ukrajinských pracovníků v roce 2023 přes 8 miliard Kč. Pokud by se podařilo tyto údaje pravidelně prezentovat, mohlo by to významně ovlivnit i pohled médií a veřejnosti.
Rizika a výzvy zveřejňování údajů o odvodech uprchlíků
S plánovaným zveřejňováním údajů se však pojí i řada rizik a otázek, které je nutné řešit:
- Ochrana osobních údajů: Data musí být vždy prezentována pouze v souhrnných číslech, bez možnosti zpětné identifikace jednotlivců. - Interpretace dat: Bez důkladného vysvětlení může docházet k mylným závěrům, například že nižší odvody znamenají menší přínos, ačkoli jsou dány nižší mzdou či častějším zaměstnáváním na částečné úvazky. - Srovnání s jinými skupinami: Je důležité uvádět čísla v širším kontextu, například srovnávat s odvodem jiných skupin zahraničních pracovníků nebo s náklady na sociální dávky. - Vliv na integraci: Pokud by byla data zneužita k negativní propagandě, mohlo by to ohrozit sociální soudržnost a integrační úsilí.Ministerstvo práce proto hodlá spolupracovat s odborníky na data a komunikaci, aby prezentace údajů byla co nejpřesnější a společensky přínosná.
Jak se k tématu staví odborníci a politici
Návrh na zveřejňování údajů má širokou podporu mezi odborníky na migraci i některými politiky. Například ekonomická analytička Helena Horská uvádí: „Transparentní data o odvodech migrantů jsou klíčová pro racionální debatu. Zkušenosti z Německa nebo Polska ukazují, že legálně pracující uprchlíci dokážou být významným přínosem pro ekonomiku.“
Naopak část politické scény, zejména z řad opozičních stran, varuje před možným zneužitím dat k útokům na uprchlíky. „Je třeba zajistit, aby taková data neposloužila jen k dalšímu rozdělování společnosti,“ uvedl poslanec SPD Radovan Vích.
Inspirací může být například Polsko, kde úřady již několik let zveřejňují agregovaná čísla o odvodech zahraničních pracovníků, včetně držitelů dočasné ochrany. Podle polského ministerstva financí tak v roce 2022 odvedli ukrajinští pracovníci přes 14 miliard zlotých (cca 72 miliard Kč) na daních a pojištění.
Shrnutí: Pravidelná data o odvodech jako nástroj pro lepší debatu
Zveřejňování pravidelných údajů o odvodech uprchlíků by mohlo výrazně přispět k objektivnějšímu pohledu na jejich roli v české ekonomice. Při zachování ochrany osobních údajů a správné interpretaci by taková data mohla pomoci vyvracet předsudky, informovat veřejnost i podpořit lepší rozhodování v oblasti migrace a integrace.
Fakta ukazují, že tisíce uprchlíků pracují legálně a platí daně i pojištění stejně jako Češi. Pokud by se tato čísla dostala pravidelně do veřejné debaty, mohla by změnit pohled na migraci z emotivního na věcný a daty podložený. Česko by se tím také zařadilo mezi otevřenější a transparentnější společnosti v rámci EU.
