Vztahy mezi Západem, Ruskem a Blízkým východem jsou v posledních měsících napjatější než kdy dříve. Nedávné varování polského ministra obrany, že případná válka mezi Spojenými státy a Íránem by mohla ohrozit dodávky amerických zbraní Ukrajině, rezonuje napříč evropskou i světovou politikou. Co tato slova znamenají pro bezpečnost Evropy, jaká je současná závislost Ukrajiny na americké vojenské pomoci, a jaké jsou možné důsledky širšího konfliktu na Blízkém východě? V tomto článku se podrobně podíváme na hlavní souvislosti, rizika a scénáře dalšího vývoje.
Polský ministr varuje: Geopolitické napětí a jeho důsledky
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz na nedávné tiskové konferenci upozornil, že rozšíření konfliktu na Blízkém východě, konkrétně možné vojenské střetnutí mezi USA a Íránem, by mohlo mít přímý dopad na bezpečnostní situaci ve střední a východní Evropě. Varoval, že v případě, že by Spojené státy musely přesměrovat své vojenské kapacity a zdroje na podporu operací proti Íránu, mohlo by to znamenat omezení nebo zpomalení dodávek zbraní a munice na Ukrajinu.
Toto varování není bezdůvodné. Polsko, které je jedním z hlavních regionálních partnerů Ukrajiny, je zároveň významným článkem v řetězci logistické a vojenské podpory, kterou Západ poskytuje Kyjevu. V roce 2023 prošlo přes Polsko více než 60 % západních vojenských dodávek určených pro ukrajinskou armádu. Polská vláda proto pozorně sleduje jakékoli signály, které by mohly znamenat ohrožení této životně důležité pomoci.
Ukrajinská závislost na americké vojenské podpoře v číslech
Od začátku ruské invaze v únoru 2022 se Spojené státy staly hlavním donorem vojenské pomoci Ukrajině. Podle údajů amerického Kongresu poskytly USA do června 2024 Ukrajině vojenský materiál a finanční podporu v hodnotě přesahující 77 miliard dolarů. Tato částka zahrnuje nejen přímé dodávky zbraní, ale i výcvik vojáků, logistickou podporu, zpravodajské služby nebo systémy protivzdušné obrany.
Ukrajinská armáda je na této pomoci extrémně závislá, což potvrzují i slova prezidenta Volodymyra Zelenského, který opakovaně varoval, že bez pravidelného doplňování munice a techniky ze Západu by obrana země byla výrazně oslabena. Například v roce 2023 tvořily americké dodávky tanků, dělostřelecké munice a systémů HIMARS více než polovinu všech těžkých zbraní, které Ukrajina získala ze zahraničí.
Níže uvádíme přehlednou tabulku hlavních dárců vojenské pomoci Ukrajině do června 2024:
| Země | Hodnota vojenské pomoci (USD) | Podíl na celkové pomoci (%) |
|---|---|---|
| Spojené státy | 77 miliard | 56 % |
| Německo | 18 miliard | 13 % |
| Velká Británie | 12 miliard | 9 % |
| Polsko | 5 miliard | 4 % |
| Ostatní státy EU a NATO | 25 miliard | 18 % |
Z tabulky je zřejmé, že bez americké podpory by byl ukrajinský odpor vůči ruské agresi výrazně oslaben. Jakékoli přesměrování amerických vojenských kapacit k jiné krizi by tedy mělo zásadní dopad.
Možné scénáře konfliktu USA – Írán a jejich dopady
Napětí mezi Spojenými státy a Íránem v posledních měsících eskalovalo. Stačí připomenout útoky na americké cíle v Iráku a Sýrii, incidenty v Hormuzském průlivu nebo íránský raketový útok na Izrael v dubnu 2024. V případě, že by došlo k přímému vojenskému střetu, musely by USA okamžitě reagovat nasazením významných vojenských sil v regionu Perského zálivu.
Takový konflikt by byl pro americkou administrativu logisticky i politicky extrémně náročný. Spojené státy by musely přesunout lodě, letadla, protivzdušné systémy a tisíce vojáků na Blízký východ, což by nevyhnutelně vedlo k omezení schopnosti dodávat zbraně a vojenský materiál na Ukrajinu.
Podle analýzy think-tanku RAND Corporation by v případě rozsáhlého konfliktu s Íránem mohlo dojít ke snížení objemu amerických dodávek na Ukrajinu až o 40 %, a to už v průběhu několika měsíců. To by znamenalo například pozastavení dodávek některých typů řízených střel, dělostřelecké munice, letecké techniky či dronů, které jsou pro ukrajinskou obranu klíčové.
Navíc by se zvýšila zátěž na evropské státy, které by musely alespoň částečně nahradit výpadek amerických dodávek. Vzhledem k omezeným kapacitám evropského zbrojního průmyslu (například výroba granátů v Evropě pokrývá aktuálně jen třetinu ukrajinských potřeb) by to byl zásadní problém.
Bezpečnostní důsledky pro Evropu a NATO
Slova polského ministra obrany mají širší význam i pro bezpečnost celé Evropy. Pokud by vojenská pomoc Západu Ukrajině zásadně poklesla, zvýšilo by to riziko úspěchu ruské ofenzivy a případného posunu frontové linie směrem k hranicím členských států NATO. Podle dat Evropské obranné agentury z roku 2023 považuje 67 % evropských bezpečnostních analytiků oslabení ukrajinské obrany za přímou bezpečnostní hrozbu pro východní křídlo Aliance.
Navíc by omezení vojenských dodávek mohlo podkopat důvěru v americké bezpečnostní záruky, na kterých je evropská obrana dlouhodobě postavena. V praxi by to mohlo vést k tlaku na větší samostatnost evropských států v oblasti obrany, což ale není v krátkodobém horizontu reálně proveditelné. Podle údajů NATO dosáhlo v roce 2023 jen sedm z 32 členských států doporučené výše výdajů na obranu (2 % HDP).
Role Izraele a regionálního napětí na Blízkém východě
Nelze přehlédnout, že současné napětí mezi USA a Íránem úzce souvisí s vývojem v Izraeli a v pásmu Gazy. Americká podpora Izraele, včetně masivních dodávek zbraní a munice, je dlouhodobě prioritou washingtonské zahraniční politiky. Pokud by došlo k eskalaci konfliktu mezi Izraelem a Íránem, například prostřednictvím útoků Hizballáhu nebo dalších íránských proxy skupin, Spojené státy by musely dále navyšovat svou vojenskou angažovanost v regionu.
Tento scénář by mohl znamenat nejen omezení vojenských dodávek na Ukrajinu, ale i zvýšený tlak na evropské státy, aby převzaly větší zodpovědnost za vlastní obranu a podporu Ukrajiny. Vzhledem ke geografické blízkosti Polska a celého východního křídla NATO k Ukrajině má právě Varšava v této debatě mimořádně silný hlas.
Možnosti řešení a budoucí scénáře
Jak by mohly USA a Evropa reagovat na případné omezení dodávek zbraní Ukrajině? Jedním z řešení je zvýšení výroby munice a zbraní v evropských státech. Evropská komise již v roce 2023 vyčlenila více než 2 miliardy eur na podporu evropského zbrojního průmyslu, avšak výsledky se projeví až za několik let.
Další možností je hledání alternativních zdrojů zbraní mimo USA, například v Jižní Koreji nebo Turecku. Některé evropské státy již navázaly spolupráci s těmito zeměmi, například Polsko nakoupilo v roce 2023 jihokorejské tanky K2 a houfnice K9 v hodnotě více než 5 miliard dolarů.
V neposlední řadě se nabízí i možnost diplomatického řešení konfliktu mezi USA a Íránem, případně hledání cest k omezení napětí prostřednictvím OSN nebo regionálních hráčů, jako je Saúdská Arábie či Turecko. Tyto kroky by však vyžadovaly koordinaci na mezinárodní úrovni a politickou vůli všech zúčastněných stran.
Shrnutí: Klíčové výzvy a co sledovat dál
Varování polského ministra obrany podtrhuje, jak křehká je rovnováha mezi regionálními konflikty a globální bezpečností. Případný konflikt USA s Íránem by mohl zásadně narušit vojenské dodávky na Ukrajinu a tím i obranyschopnost celé východní Evropy.
Klíčovou otázkou zůstává, zda budou Spojené státy schopny udržet svou podporu na více frontách současně, nebo zda bude muset Evropa převzít větší část zodpovědnosti za bezpečnost ve svém sousedství. Vývoj v příštích měsících bude záležet na schopnosti západních států reagovat na měnící se geopolitické prostředí a na ochotě investovat do společné obrany.
Evropské státy, zejména Polsko, Německo a Francie, budou hrát klíčovou roli v dalším směřování vojenské podpory Ukrajině. Zda se podaří najít efektivní řešení, ukáže až čas – jisté však je, že bezpečnostní situace v Evropě je dnes úzce propojena s děním na Blízkém východě.
