Video: „Říkám dětem, mluvte česky.“ Každodenní útoky na Ukrajince v Česku — realita roku 2024
Příchod více než půl milionu ukrajinských uprchlíků do České republiky po ruské invazi v roce 2022 přinesl do české společnosti nejen vlnu solidarity, ale také nové výzvy. Přestože většina Čechů Ukrajince přijala s empatií, stále častěji se objevují zprávy o verbálních i fyzických útocích na lidi, kteří v Česku hledají bezpečí. Článek přináší aktuální pohled na tuto problematiku: Jak často k útokům dochází, proč k nim dochází, jak na ně reagují sami Ukrajinci a co mohou dělat školy, veřejné instituce i běžní občané.
Statistiky útoků na Ukrajince v Česku v roce 2024
Podle údajů Ministerstva vnitra bylo jen za první pololetí roku 2024 zaznamenáno 237 incidentů motivovaných nenávistí vůči Ukrajincům. To představuje meziroční nárůst o téměř 35 %. Z toho 61 případů skončilo policejním vyšetřováním, přičemž v 19 případech bylo zahájeno trestní řízení pro podezření z trestného činu podněcování nenávisti nebo ublížení na zdraví.
Výrazně narostly také verbální útoky: podle průzkumu agentury PAQ Research z května 2024 se s urážkami nebo vyhrožováním setkalo 54 % ukrajinských uprchlíků, kteří pobývají v ČR déle než jeden rok. Nejčastěji se incidenty odehrávají ve veřejné dopravě, u škol a v obchodních centrech.
Vývoj počtu nahlášených incidentů:
| Rok | Nahlášené útoky | Vyšetřované případy | Trestná činnost |
|---|---|---|---|
| 2022 | 128 | 32 | 9 |
| 2023 | 183 | 46 | 14 |
| 2024 (1. pol.) | 237 | 61 | 19 |
Tato čísla jsou pouze špičkou ledovce — podle odborníků se většina incidentů vůbec nedostane do statistik, protože oběti je často nenahlašují ze strachu nebo z nedůvěry k úřadům.
Jak vypadá každodenní realita ukrajinských rodin
Příběh paní Olgy, která žije s dětmi v Praze 9, není ojedinělý. „Když jdeme tramvají a děti mluví ukrajinsky, lidé se na nás dívají, někdy pokřikují. Říkám jim, mluvte česky, ať nemáme problémy,“ popisuje situaci, která se stala virálním tématem na sociálních sítích díky nedávnému videu. Mnoho rodin se snaží přizpůsobit, ale zároveň se cítí být pod tlakem — obávají se, že jejich jazyk nebo zvyky přitahují negativní pozornost.
Podobné příběhy zaznamenávají i neziskové organizace, které uprchlíkům pomáhají. „Klienti nám hlásí, že se bojí mluvit ukrajinsky na veřejnosti. Několik matek bylo slovně napadeno v obchodě nebo na zastávce. Děti jsou často terčem posměchu ve škole,“ popisuje Kateřina Malá z organizace InBáze.
Na druhé straně, mnoho Čechů se snaží uprchlíkům pomoci a často zasahují při útocích. V dubnu 2024 například svědkové zabránili fyzickému napadení ukrajinského páru v Brně a útočníka zadrželi do příjezdu policie.
Příčiny nárůstu nenávistných incidentů
Proč dochází k nárůstu útoků, když většina společnosti vnímá válku na Ukrajině jako nespravedlivou a uprchlíkům pomáhá? Důvodů je celá řada:
1. $1: Mnozí Češi vnímají příliv uprchlíků jako zátěž pro sociální systém nebo jako konkurenci na pracovním trhu. I když data z Ministerstva práce ukazují, že zaměstnanost mezi ukrajinskými uprchlíky dosáhla v červnu 2024 rekordních 72 %, mýty o „zneužívání dávek“ přetrvávají. 2. $1: Šíření falešných zpráv na sociálních sítích vyvolává strach a posiluje stereotypy. Analýza společnosti Semantic Visions odhalila, že v období leden–květen 2024 se počet nenávistných příspěvků na českém Facebooku zvýšil o 41 % oproti předchozímu roku. 3. $1: Po dvou letech pomoci uprchlíkům začíná část veřejnosti pociťovat únavu. Výzkum STEM z března 2024 ukazuje, že podpora přijímání ukrajinských běženců klesla z 77 % v roce 2022 na 53 % v roce 2024. 4. $1: Někteří politici využívají téma migrace a bezpečnosti k získání hlasů. V předvolebních debatách v roce 2024 se často objevovaly výroky spojující Ukrajince s kriminalitou, přestože policejní statistiky toto tvrzení nepotvrzují (kriminalita mezi Ukrajinci je v porovnání s celkovou populací nižší).Role škol a vzdělávacích institucí v prevenci incidentů
Zvlášť zranitelnou skupinou jsou ukrajinské děti. V roce 2024 navštěvuje české základní a střední školy přes 53 000 ukrajinských žáků. Podle průzkumu České školní inspekce zaznamenalo 28 % škol v posledních šesti měsících případy šikany nebo diskriminace ukrajinských dětí.
Školy se snaží situaci řešit různými způsoby:
- zavádějí adaptační skupiny a kurzy češtiny, - organizují workshopy proti nenávisti, - posilují školní psychologickou podporu.Příklad dobré praxe nabízí ZŠ v Ostravě-Porubě, kde vznikl projekt „Společně bez předsudků“. Děti z různých zemí spolupracují na školních projektech, učí se navzájem své jazyky a diskutují o kulturních rozdílech. Výsledkem je výrazné snížení konfliktů a lepší atmosféra ve třídě.
Na druhé straně, ne všechny školy mají dostatek prostředků i personálu na účinnou prevenci. Podle ředitelů škol chybí systematická metodická podpora a finance na školení pedagogů.
Reakce Ukrajinců a strategie zvládání
Jak se ukrajinští uprchlíci vyrovnávají s každodenními útoky? Mnozí volí strategii „nevyčnívat“ — snaží se na veřejnosti mluvit česky, přizpůsobují se zvyklostem a vyhýbají se situacím, které by mohly vyvolat konflikt. Někteří se však ozývají i veřejně, sdílejí své zkušenosti na sociálních sítích a obracejí se na neziskové organizace.
Z průzkumu iniciativy Voice of Ukrainians vyplynulo, že 38 % dotázaných se obrátilo na policii nebo jinou instituci po útoku; téměř polovina z nich ale byla s reakcí nespokojena. Ukrajinci často pociťují strach, že odveta ze strany útočníků může být ještě horší, nebo že jejich hlášení nebude bráno vážně.
Silným trendem je také vytváření podpůrných komunit: v Praze, Brně i dalších městech vznikají ukrajinská komunitní centra, kde mohou uprchlíci sdílet své zkušenosti, získat právní radu nebo psychologickou podporu.
Co může udělat každý z nás?
Prevence nenávistných útoků není jen úkolem státu a škol, ale i každého jednotlivce. Odborníci doporučují několik kroků, jak pomoci vytvářet bezpečnější a tolerantnější prostředí:
- Nebýt lhostejný: Pokud jste svědky útoku, neváhejte zasáhnout, nabídnout pomoc nebo alespoň situaci nahlásit. - Ověřovat informace: Nepodléhejte dezinformacím a mýtům, ověřujte si informace z více zdrojů. - Podporovat integraci: Zapojte ukrajinské děti do zájmových kroužků, sousedských akcí nebo sportovních aktivit. - Komunikovat otevřeně: Nebojte se mluvit s dětmi o odlišnostech, toleranci a důležitosti empatie. - Podporovat organizace pomáhající uprchlíkům: Finanční dar, dobrovolnictví nebo sdílení pozitivních příběhů může mít velký dopad.Srovnání: Česká republika vs. jiné evropské země
Jak si Česko ve zvládání nenávistných incidentů vede v porovnání s ostatními evropskými zeměmi, které přijaly velké množství ukrajinských uprchlíků? Následující tabulka přináší srovnání na základě údajů agentury FRA (Evropská agentura pro základní práva) z roku 2024:
| Země | Počet ukrajinských uprchlíků | Nahlášené incidenty (2023-2024) | Podpora integrace |
|---|---|---|---|
| Česko | 550 000 | 420 | Střední |
| Polsko | 1 100 000 | 1 200 | Vysoká |
| Německo | 1 230 000 | 2 000 | Vysoká |
| Slovensko | 150 000 | 130 | Střední |
| Maďarsko | 60 000 | 80 | Nízká |
Z tabulky vyplývá, že počet incidentů roste ve všech zemích, které přijaly vyšší počty ukrajinských uprchlíků, ale zásadní roli hraje úroveň podpory integrace – tam, kde jsou integrační programy systematické a financované státem, je situace stabilnější.
Shrnutí: Co dál s ochranou Ukrajinců v Česku?
Situace ukrajinských uprchlíků v Česku v roce 2024 není jednoduchá. Přestože většina společnosti je vůči nim přátelská, útoky a diskriminace jsou každodenní realitou mnoha rodin. Statistiky ukazují rostoucí trend nenávistných incidentů a zároveň odhalují slabá místa v ochraně menšin.
Klíčem k řešení je kombinace efektivního postihu pachatelů, systematické podpory škol a komunit, otevřené komunikace a aktivní role každého z nás. Pomoc uprchlíkům není jen otázkou solidarity, ale také bezpečnosti a soudržnosti celé společnosti.
