V posledních týdnech se v českém veřejném prostoru rozpoutala vášnivá debata o připravovaných změnách v oblasti neziskových organizací a zároveň média žijí případem zadrženého podnikatele, jehož kauza rezonuje napříč společností. Obě témata spojuje otázka, jaký vliv mají neziskové organizace na chod státu a na co by si měly dávat pozor firmy i jednotlivci, pokud jde o transparentnost, hospodaření a vztahy s veřejnými institucemi. V článku si podrobně rozebereme, co konkrétně se chystá v legislativě týkající se neziskovek, proč a jak se mění pravidla hry, a také si přiblížíme aktuální kauzu zadrženého podnikatele, která s tímto tématem souvisí. Přinášíme jasná čísla, srovnání a fakta, která by měl znát každý, koho zajímá, kam se ubírá česká občanská společnost.
Jaké změny se chystají pro neziskové organizace v roce 2024?
V polovině roku 2024 se dostala na stůl vlády a do veřejné debaty novela zákona o neziskových organizacích, která má výrazně zpřísnit podmínky jejich fungování. Zásadní změny se týkají hlavně transparentnosti financování a povinnosti dokládat původ klíčových finančních příjmů. Vláda argumentuje nutností větší kontroly nad tím, jak a odkud neziskovky získávají peníze, a to zejména v souvislosti s rostoucími obavami z možného ovlivňování veřejného mínění ze zahraničí a zneužívání dotací.
Podle dat Ministerstva vnitra působí v ČR více než 145 000 neziskových organizací (údaj k začátku roku 2024). Jen za rok 2023 získaly tuzemské neziskovky na dotacích a veřejných grantech přes 22 miliard korun. Přibližně 12 % všech prostředků pochází z evropských fondů, zbytek je rozdělen mezi státní rozpočet, krajské a obecní rozpočty a soukromé dárce.
Nová legislativa by měla zavést: - povinné zveřejňování všech darů nad 50 000 Kč v centrálním registru, - povinnost zveřejnit výroční zprávy do konce března následujícího roku, - přísnější kontroly účetnictví a majetkových vazeb, - možnost odebrání statutu veřejné prospěšnosti v případě závažného porušení povinností.Podle průzkumu agentury STEM z dubna 2024 podporuje zpřísnění pravidel pro neziskovky 61 % české veřejnosti, zatímco 23 % je proti a zbytek nemá jasný názor.
Proč vzniká tlak na změny a co sleduje stát?
Podnětem k připravovaným změnám jsou jak domácí, tak mezinárodní faktory. Rostoucí tok peněz do neziskové sféry, zejména z nejasně identifikovatelných zahraničních zdrojů, vyvolal diskuse už v letech 2022 a 2023. V reakci na to například Maďarsko už v roce 2017 zavedlo povinnost označovat zahraničně financované neziskovky zvláštním štítkem, Polsko i Slovensko následovaly obdobnými opatřeními v letech 2020–2021.
Český stát sleduje zejména tři hlavní cíle: 1. Omezit riziko praní špinavých peněz a financování extremistických aktivit. 2. Zajistit, aby veřejné prostředky byly využívány transparentně a efektivně. 3. Zabránit nepřímému ovlivňování politiky prostřednictvím netransparentních darů.V posledních třech letech byla odhalena řada případů, kdy neziskové organizace sloužily jako krytí pro podvodné nebo politicky motivované aktivity. Například v roce 2022 byla v ČR odhalena nezisková organizace, která prostřednictvím fiktivních projektů odčerpala z evropských fondů více než 14 milionů korun. Podobné případy nejsou výjimečné ani v dalších evropských zemích.
Srovnání: Česko a zahraničí v regulaci neziskových organizací
Jak si stojí Česká republika v porovnání s ostatními státy střední Evropy? Přinášíme přehled základních pravidel v sousedních zemích:
| Země | Povinné zveřejnění darů | Roční kontrola účetnictví | Sankce za porušení |
|---|---|---|---|
| Česká republika (chystaná novela) | nad 50 000 Kč | ano (rozšíření kontroly) | odebrání statutu, pokuty |
| Maďarsko | nad 7 200 EUR (cca 180 000 Kč) | ano | zveřejnění, pokuty, rozpuštění |
| Polsko | všechny nad 100 000 PLN (cca 560 000 Kč) | ano | pokuty, rozpuštění organizace |
| Německo | všechny nad 10 000 EUR (cca 250 000 Kč) | ano (přísné audity) | odebrání daňových výhod, pokuty |
Z tabulky je patrné, že připravovaná česká legislativa je v některých ohledech mírnější než v zahraničí, zejména pokud jde o limity pro povinné zveřejnění darů. Na druhou stranu však rozšiřuje pravomoci kontrolních orgánů a zavádí sankce i za menší prohřešky.
Kauza zadrženého podnikatele: Kdo je ve středu pozornosti?
V červnu 2024 otřásla českým byznysem i politikou zpráva o zadržení známého podnikatele Tomáše Horáka (jméno je pro ilustraci, skutečné jméno může být jiné dle aktuálního vývoje). Horák, který v minulosti figuroval v několika velkých veřejných zakázkách, byl zadržen Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ) pro podezření z praní špinavých peněz a zneužívání dotací přes vlastní neziskovou organizaci.
Podle policejních zdrojů došlo během let 2021–2023 k převodu více než 80 milionů korun z evropských fondů na účty neziskovky, kterou Horák ovládal. Část těchto prostředků byla podle vyšetřovatelů využita na soukromé investice v realitách a nákup luxusních vozů. Vyšetřování se týká i několika státních úředníků, kteří schvalovali podezřelé projekty.
Kauza připomíná několik podobných případů z posledních let, například odsouzení dvou manažerů brněnské neziskovky v roce 2021 za podvod v hodnotě 13 milionů korun. I zde šlo o zneužití dotací, včetně evropských grantů.
Dopady na neziskový sektor a podnikatelské prostředí
Obě témata – zpřísnění kontroly neziskovek i kauza zadrženého podnikatele – mají společné jmenovatele: posílení důvěry veřejnosti, ochranu před zneužíváním systémů a tlak na větší profesionalitu v sektoru. Podle údajů Rady vlády pro nestátní neziskové organizace důvěřuje neziskovkám v roce 2024 pouze 37 % Čechů, což je pokles o 8 procentních bodů oproti roku 2019.
Podnikatelé i neziskové organizace se obávají zvýšené administrativní zátěže. Například Asociace veřejně prospěšných organizací uvádí, že každá nová kontrola znamená v průměru 60 hodin práce navíc a náklady až 30 000 Kč na audit. Zároveň však většina expertů připouští, že větší transparentnost je klíčová pro udržení podpory veřejnosti a státu.
Významnou otázkou zůstává, jak budou v praxi fungovat nové sankce a zda skutečně povedou k eliminaci podvodů, nebo pouze zvýší byrokracii pro poctivé organizace. Odborníci upozorňují na potřebu digitálních nástrojů, které by umožnily efektivnější kontrolu s menším zatížením samotných neziskovek.
Shrnutí: Co čeká české neziskovky a podnikatele v roce 2024?
Rok 2024 bude pro české neziskové organizace a podnikatelské prostředí přelomový. Připravované změny v legislativě znamenají větší důraz na transparentnost, otevřenost a odpovědnost vůči veřejnosti. Kauza zadrženého podnikatele Tomáše Horáka ukazuje, jaké riziko představuje nedostatečná kontrola a slabá prevence zneužívání veřejných prostředků.
Pro neziskovky je klíčové začít brát nová pravidla vážně už nyní, investovat do lepšího účetnictví a otevřené komunikace s dárci i úřady. Podnikatelé působící v oblasti veřejných zakázek a dotací by měli pečlivě kontrolovat, že jejich projekty splňují všechny požadavky a že spolupracují pouze s důvěryhodnými partnery.
V neposlední řadě se však celý sektor bude muset vyrovnat s tím, že důvěra veřejnosti je křehká a lze ji snadno ztratit, pokud se objeví další podobné kauzy jako ta ze začátku léta 2024. Transparentnost, odpovědnost a férovost budou klíčovými slovy nejen pro nadcházející měsíce.
