Vztahy mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou zažily v posledních týdnech napětí kvůli opakované kritice nízkých českých výdajů na obranu. Téma otevřel americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, který upozornil na nesplněné závazky ČR vůči NATO. Reakce českých politiků, včetně expremiéra Andreje Babiše, na sebe nenechala dlouho čekat. Babiš v rozhovorech zdůraznil, že situaci vysvětlí i exprezidentovi USA Donaldu Trumpovi, jehož případný návrat do Bílého domu by mohl znamenat změnu v americkém postoji k evropské bezpečnosti.
Jaká je skutečná situace kolem českých výdajů na obranu? Proč je tento problém aktuální právě dnes? A jaké jsou možné dopady na českou bezpečnost a postavení v NATO? Podívejme se na události detailněji.
Kritika amerického velvyslance: Proč právě teď?
Americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet v květnu 2024 opakovaně upozornil, že Česká republika dlouhodobě neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň 2 % HDP, jak se zavázala v rámci NATO již v roce 2014. Podle Sabetových slov jsou nízké výdaje nejen otázkou finančních priorit, ale i signálem spolehlivosti v rámci Aliance.
Velvyslanec Sabet uvedl: „V době, kdy je evropská bezpečnost ohrožena ruskou agresí na Ukrajině a celosvětovým nárůstem napětí, je potřeba, aby každý člen NATO plnil své závazky. Česká republika patří mezi ty země, které ještě 2% hranice nedosáhly.“
Podle údajů NATO za rok 2023 vydávala Česká republika na obranu 1,52 % HDP, což je sice nárůst oproti minulým letům (například v roce 2019 to bylo 1,19 % HDP), ale stále to nestačí. Z celkových 32 členských států NATO splnilo 2% hranici pouze 11 zemí, mezi nimi například Polsko (4,0 %), USA (3,49 %) nebo Řecko (3,01 %).
České výdaje na obranu v evropském kontextu
Česká republika není jedinou zemí, která má potíže s plněním aliančních závazků. Tlak na navyšování rozpočtu na obranu však v posledních letech výrazně zesílil. Důvody jsou jasné: ruská invaze na Ukrajinu, proměna bezpečnostního prostředí a nejistota ohledně budoucího amerického angažmá v Evropě.
Podle údajů Ministerstva obrany ČR činily rozpočtové výdaje na obranu v roce 2023 přibližně 111 miliard Kč. V roce 2024 má Česko poprvé v historii dosáhnout požadovaných 2 % HDP, což znamená navýšení rozpočtu na 156 miliard Kč.
Pro srovnání, sousední Polsko investovalo v roce 2023 do obrany 29 miliard USD (cca 667 miliard Kč), což odpovídá 4 % HDP. Polsko tak patří mezi největší evropské „jestřáby“, pokud jde o výdaje na obranu. Německo, největší evropská ekonomika, se v roce 2023 přiblížilo hranici 2 % HDP s výdaji 70 miliard USD (cca 1,6 bilionu Kč).
| Země | Výdaje na obranu (v mld. USD) | % HDP | Rok |
|---|---|---|---|
| ČR | 5,1 | 1,52 | 2023 |
| Polsko | 29 | 4,0 | 2023 |
| Německo | 70 | 1,57 | 2023 |
| USA | 860 | 3,49 | 2023 |
Z tabulky je patrné, že Česká republika má stále co dohánět nejen v porovnání s největšími aliančními hráči, ale i s regionálními sousedy.
Politická reakce v Česku: Babiš a vysvětlování Trumpovi
Na kritiku amerického velvyslance reagoval expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš slovy, že Česká republika byla vždy spolehlivým spojencem a že otázka výdajů na obranu je složitější, než se na první pohled zdá. Babiš na adresu Sabetovy kritiky uvedl: „Mluvíme o miliardových investicích, které se nedají udělat ze dne na den. Nikdo nepochybuje o tom, že jsme prozápadní a proalianční země.“
Babiš také zmínil, že při případném setkání s Donaldem Trumpem, pokud by byl znovu zvolen americkým prezidentem, bude tuto otázku vysvětlovat: „Donald Trump je byznysmen, chápe čísla a rozpočty. Vysvětlíme mu, že Česká republika dělá, co může, aby byla spolehlivým partnerem.“
Tato slova jsou reakcí na výroky Donalda Trumpa z února 2024, kdy na předvolebním mítinku naznačil, že USA nemusí chránit spojence, kteří neplní své finanční závazky. Jeho slova vyvolala v Evropě vlnu obav, že americká ochrana nemusí být v budoucnu samozřejmostí.
Možné dopady nedostatečných výdajů na obranu
Nedostatečné výdaje na obranu mohou mít pro Českou republiku hned několik negativních důsledků. Prvním je oslabení důvěry spojenců v rámci NATO. Pokud by se naplnily Trumpovy výroky a USA by skutečně omezily svou angažovanost v Evropě, zůstaly by evropské země více odkázány na vlastní síly.
Druhým problémem je samotná obranyschopnost státu. V roce 2022 byl český vojenský rozpočet čtvrtý nejnižší v rámci zemí V4. To se odráží v technologickém vybavení i připravenosti armády. Například v oblasti modernizace bojových vozidel pěchoty nebo pořízení nových stíhaček F-35 Česká republika stále dohání západní standardy.
Třetím rizikem je možnost stažení amerických jednotek z Evropy, což by oslabilo odstrašující kapacitu NATO vůči Rusku. V roce 2023 bylo v Evropě rozmístěno přes 100 000 amerických vojáků. Jejich přítomnost je klíčovým prvkem alianční bezpečnosti.
Česko, NATO a tlak na vyšší obranný rozpočet
Česká republika přijala v roce 2023 zákon, který zaručuje, že minimálně 2 % HDP půjde každoročně na obranu. Tento krok byl oceněn spojenci i vedením NATO. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg opakovaně vyzýval členské státy, aby své závazky plnily, a označil rok 2024 za klíčový, kdy by většina evropských členů měla hranice 2 % dosáhnout.
Například v březnu 2024 oznámila vláda premiéra Petra Fialy, že rozpočet na obranu pro rok 2024 bude rekordních 156 miliard Kč, což odpovídá právě 2 % HDP. Tato změna je reakcí na rostoucí bezpečnostní hrozby v Evropě i na tlak spojenců.
Navýšení rozpočtu jde ruku v ruce s investicemi do modernizace armády. V roce 2023 byly zahájeny jednání o nákupu 24 amerických stíhaček F-35 v hodnotě 150 miliard Kč. V minulých letech armáda pořídila nové vrtulníky, radary a rozšířila spolupráci při výcviku s ostatními členy NATO.
Mezinárodní souvislosti: Evropa a Trumpův postoj k NATO
Donald Trump během svého prezidentství (2017–2021) opakovaně kritizoval evropské členy NATO za to, že nedodržují závazky ohledně výdajů na obranu. Podle něj USA nesou „neúměrný podíl“ na financování kolektivní obrany. V roce 2018 Trump dokonce na summitu NATO pohrozil, že USA opustí Alianci, pokud se evropské země finančně nezapojí více.
V roce 2024 Trump svými výroky opět rozvířil diskusi o budoucnosti NATO. Evropští lídři v reakci na to začali uvažovat o posílení vlastní obranyschopnosti nezávislé na USA. Německo a Francie otevřeně mluví o potřebě „evropského pilíře“ v rámci NATO.
Pro Českou republiku to znamená, že plnění aliančních závazků není jen otázkou vztahu s USA, ale i postavení v rámci Evropy. Pokud by se americká ochrana stala nejistou, budou muset evropské státy investovat více do vlastní bezpečnosti.
Shrnutí: Co znamená kritika výdajů na obranu pro Česko?
Kritika amerického velvyslance a následná reakce českých politiků ukazují, že otázka výdajů na obranu je v roce 2024 mimořádně aktuální. Přestože Česká republika své rozpočtové závazky postupně navyšuje, zůstává pod drobnohledem spojenců i domácí veřejnosti.
Fakta hovoří jasně: v roce 2023 vydávala ČR na obranu 1,52 % HDP, přičemž průměr NATO byl 1,85 %. V roce 2024 má být dosaženo 2 % HDP. Srovnání s Polskem nebo USA ukazuje, že Česko má stále rezervy.
Výzva do budoucna je jasná: udržet slibované výdaje, modernizovat armádu a být důvěryhodným partnerem v rámci NATO. V nejisté době, kdy se mění globální bezpečnostní prostředí a politické vedení v USA může být proměnlivé, je to pro Českou republiku klíčová priorita.
